Děti jsou obrazem svých rodičů a často proto ani nemůžou za to, jak vypadají a jak se neumějí hýbat.



Současná mimořádná situace příliš nepřeje organizovanému sportu. Ano, je pravda, že jsou důležitější věci než sport, ale přesto mnoha lidem může pohyb dodat alespoň určitou vzpruhu v této nelehké životní situaci.
Naštěstí můžeme sportovat v přírodě (nejlépe jednotlivě!) či díky některým sportovním nadšencům i před monitory svých počítačů a notebooků. Jedním z nich je i bývalý florbalista FBC Česká Lípa Milan Tichý. Tento reprezentant spolu s Barborou Fischerovou vymysleli projekt s názvem Pohyb není věda.
Více se o něm dozvíme v následujícím rozhovoru právě s Milanem Tichým.

Jestli bys nám mohl více popsat tento projekt? A hlavně, jak se k němu mohou zájemci dostat?

S projektem přišla původně má přítelkyně Barča. Jejím záměrem bylo vytvořit ucelenou platformu, kde by mohli učitelé tělesné výchovy, trenéři nebo i rodiče brát inspiraci na nejrůznější pohybové hry a cvičení. Bylo to pár týdnů před tím, než se uzavřely školy. Situace okolo koronaviru nám v podstatě nahrála do karet, protože jsme díky přístupu do tělocvičny mohli dál natáčet videa a zprostředkovávat tak našim žákům hodiny TV, které mohou odcvičit doma před televizí. Momentálně si tedy návštěvníci stránek Pohyb není věda mohou zacvičit celou hodinu TV, která je vždy nějak speciálně zaměřena, nebo si prostě jen s námi posílit tu část těla, na kterou mají zrovna náladu. Pro zájemce není obtížné nás vyhledat, jsme totiž na Instagramu, Facebooku a máme i svůj Youtube kanál. Přijde si tak na své i ten, kdo zrovna neholduje sociálním sítím.

Jaký je zatím zájem mezi lidmi?

Zájem o pohyb mezi lidmi rozhodně je. My samozřejmě nemůžeme v rámci popularity na sociálních sítích soupeřit se známými „influencery“. Jen na instagramu se v této době dají najít tisíce videí, jak cvičit doma. Lidé mají spoustu možností a je jen na jejich uvážení, podle koho si zrovna zacvičí. V onom světě bohužel platí to, že popularita je více než kvalita. Za nás mohu říci, že se soustředíme především na to, aby cvičení byla rozmanitá a vždy provedena technicky správně.

Ty jsi učitel na základní škole. Říkává se, že dnešní děti nemají příliš pohyb v lásce. Je to pravda?

Nemyslím si, že se na tuto otázku dá odpovědět jednoznačně. Ano, dnešní děti mají jiné záliby, než jsme měli my. Tráví více času u počítačů a na některých je to vidět více, než by bylo zdrávo. Já osobně však nechci mé žáky dávat do jednoho pytle, protože mám i velmi šikovné a aktivní žáky. Spíš bych se přikláněl k názoru, že rozdíly mezi dnešními žáky jsou extrémně rozdílné. Často není ani problém v samotných žácích, problém je v rodičích. Které dítě bude aktivnější, to které je rodičemi vedeno ke sportu, zdravé stravě, plnění si svých povinností a za odměnu příležitostnému hraní na počítači nebo dítě, kterému je doma dovoleno vše? 99% dětí si vybere, pokud je mu to povoleno, možnost jednodušší a to je možnost sednout si k tomu počítači. Proč by dělalo něco pro sebe, když nemusí. Děti z tohoto ještě nemají rozum, neví, že se jim to v budoucnu vrátí. Tady se musí ukázat pevná ruka rodičů, disciplína je v tomto případě na prvním místě. Je to možná neprofesionální, ale jakmile se podívám na dítě v mé hodině tělesné výchovy, tak si jsem téměř stoprocentně jistý, jak vypadají, případně jaký životní styl vedou jeho rodiče. Děti jsou obrazem svých rodičů a často proto ani nemůžou za to, jak vypadají a jak se neumějí hýbat. Druhým faktorem, který je v této otázce klíčový, je učitel tělesné výchovy, tudíž já sám. Pokud se mi podaří žáky zaujmout nápaditou pohybovou aktivitou, která je bude bavit, často si ani neuvědomí, že sportují, že se zadýchají. Že pro sebe vlastně něco užitečného dělají. Tudíž nenakládejme tu nechuť k pohybu na bedra samotným dětem, ale začněme u nás, u dospělých.

autor: Alex Neugebauer