„Bez střelby zkrátka nemůžu být,“ říká velmi nadějná juniorka Karolína Brabcová



„Dlouho jsem se trápila nad tím, jestli mi střílení dává to, co by mělo,“ říká v rozhovoru pro rubriku Českolipská sportovní naděje střelkyně Karolína Brabcová. Odchovankyně Manušic si naštěstí pro český sport uvědomila, že má střelbu ráda. „Bez střelby zkrátka nemůžu být.“

Když jsme dělali naposledy rozhovor, v podstatě jste počítala s tím, že po gymnáziu odejdete střílet do Plzně. Stalo se tak?

Ano, je to tak. Od letošního září jsem nastoupila na vyšší odbornou školu v Plzni a navíc bydlím přímo ve střeleckém areálu, tudíž to mám na střelnici jen pár kroků.

Jakých nových úspěchů jste vloni a letos dosáhla?

Poslední dva roky pro mě byly vcelku nabyté, ale v rámci mé střelby rozhodně nejúspěšnější. Minulý rok se mi podařilo nominovat se na vzduchovkové ME, kde jsem skončila v jednotlivcích na 11. místě a společně s Filipem Nepejchalem jsme se nominovali do finále v soutěži mixů. Na podzim téhož roku jsem se zúčastnila MS v Jižní Koreji. Letos jsem se nominovala jak na vzduchovkovou Evropu, tak i na kulovou, kde jsme v soutěži družstev získaly stříbrnou medaili v disciplíně 3×40.

Váš rozhovor půjde do rubriky Talent Českolipska. Já jsem si dovolil Vás tam zařadit, i když je Vám „už“ 19 let, protože ve sportovní střelbě může být relativně velká „dlouhověkost“. Umíte si představit, jak dlouho třeba chcete závodit?

To je opravdu těžká otázka. Zatím je moje představa taková, že dokud budu studovat, tak chci střílet, a potom se uvidí. Ráda bych střílela, dokud mě to bude bavit, otázkou jen je, jak dlouho to bude. Ale myslím si, že i poté co skončím, se budu ráda ke střelbě vracet rekreačně.

Je hlavním snem olympiáda?

V tuto chvíli nemám žádný hlavní sen, spíše se snažím klást si více menších cílů a představ, které se snažím postupně plnit. V tomto roce to bylo např. nominování se na vzduchovké i kulové ME, což se povedlo, a příští rok bych se chtěla nominovat znovu, s ještě lepšími výsledky. Ale samozřejmě by mi nevadilo se jednou probojovat až k olympiádě. 🙂

Jak vnímáte kariéru své sestry? Klapne za rok olympiáda?

Kariéru mé sestry nelze vnímat jinak než jako úspěšnou. Navíc je skvělé sledovat, jak se rok od roku stále zlepšuje. V poslední vzduchovkové sezóně předváděla takové výkony, že nezbývalo než ji jen sledovat s otevřenou pusou a divit se. Bohužel ale ty nejvyšší výkony nepřišly na těch nejdůležitějších závodech. Konkurence je v dnešní době neskutečně obrovská, ale i tak upřímně moc doufám, že si i moje sestra vybojuje svou “kvótu” do Tokia, protože na to rozhodně má.

Opět se vrátím k minulému rozhovoru, který probíhal před rokem a půl. Váš otec říkal, že vy jste v podstatě nikdy nepomýšlela, že byste skončila se střílením. Nastaly v posledních měsících třeba takové myšlenky?

Musím se přiznat, že jedno takové období přišlo loni v létě. Dlouho jsem se trápila nad tím, jestli mi střílení dává to, co by mělo. Přemýšlela jsem nad delší pauzou, abych si odpočinula a pořádně se zamyslela nad tím, co dál. Naštěstí jsem tohle období překonala i bez pauzy, a uvědomila si, že bez střelby zkrátka nemůžu být. Občas se ještě některé takové myšlenky objevují, ale daří se mi je brzy zahnat.

A jak vnímá Karolínu její otec a zároveň trenér sportovních střelců v Manušicích Karel Brabec? „Karolína trénuje sportovní střelbu od 8 let. První medaili z MČR získala v roce 2008 jako členka manušického družstva. Od této doby postupně její výkonnost roste, zvládla přechod do dorostenecké i juniorské kategorie, kde je po celou dobu zařazena do reprezentace.  Během těchto let sbírá postupně úspěchy i neúspěchy, ale hlavně zkušenosti. Před asi rokem a půl přestoupila z Manušic do Olympu Plzeň. Zde jde ve šlépějích sestry Anety. Od září již v Plzni studuje a trénuje. Již několikrát se nominovala na ME a jednou i na MS. Letos prvně přivezla z ME medaili ze soutěže SM 3×40 družstva.  Do budoucna hodně záleží, jak zvládne přestup a přestěhování do Plzně a v neposlední řadě, jak zvládne přestup do „dospělých soutěží“, v roce 2020 je poslední rok juniorkou. Pevně věřím, že to zvládne dobře, je pracovitá a cílevědomá.“

autor: Alex Neugebauer